Kuala Lumpur – prilet

Veronice skoncil dalsi predmet na Univerzite a ja uspesne slozil zkousku 642-997 z Cisca a prodlouzil si tim me certifikaty o dalsi 3 roky. Oba jsme si zaslouzili nejakou dovolenou buy cialis 5mg a odreagovani a tak jsme vyrazili na par dni do Kuala Lumpuru. Na Expedii meli vyhodnou akci, tak jsme si vybrali 4 dny, let s AirAsia a ubytovani v Traders Hotel s vyhledem na Petronas Towers.

Odletali jsme v patek 30. kvetna vecer po praci. AirAsia sice patri mezi nizkonakladove letecke spolecnosti – je to dcerina spolecnost Malaysia Airlines – ale jak udrzbu tak i letadla maji na velice dobre urovni. Samozrejme za sluzby se plati, ale $6 za jidlo ci $1 za piti je velice slusna cena. Ovsem nejvetsi vyhoda je v tzv tiche zone. Za priplatek si cestujici muze zabookovat sedadlo vpredu letadla v teto tiche zone, kde nejsou zadne deti a musi se respektovat tichy rezim – tj. zadne hlasite projevy, zadna hudba nahlas a podobne. Myslim ze “ticha zona” (quiet zone) je nejlepsi vynalez v letecke doprave za poslednich mnoho let. Klid a pohoda pri 8 hodinovem letu urcite za priplatek stoji. Meli jsme i stesti ze vedle nas nikdo nesedel, takze jsme meli pro sebe 3 sedacky. A misto chybejiciho entertainment systemu poslouzili nase tablety 🙂
Do Kuala Lumpuru jsme dorazili po 5 rano, na nove letiste KLIA2 (Kuala Lumpur International Airport 2), otevrene teprve pred 3 tydny. Letiste jeste voni novotou, ne vsechny obchody jsou uz otevrene. Ale letiste je to hezke a pysni se i mostem nad drahou.
Skybridge na KLIA2bbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbb
Ten je 300 metru dlouhy a pres 3000 tun tezky. Prvni v Asii a teprve treti sveho druhu na svete. A ma take specialni system na kompenzaci rezonance, protoze jeho rezonancni frekvence je 1.2Hz a 1.9Hz. A krome toho je kontrolni vez se svoji vyskou pres 141m nevyssi na svete. Protoze jsme meli spoustu casu tak jsme se rozhodli si dat snidani – Koay TeowHainan Mee. Oboje nudle, jedny palive, jedny ne. A k tomu mistni kafe Kopi, ktere je hodne sladke (k Tomovu velkemu poteseni). Z letiste jsme si vzali taxika do hotelu ktery je v centru Kuala Lumnpuru – coz je docela dalka, kolem 60km. Nastesti taxiky jsou tu velice levne, cesta stala kolem 100RM (cca 600Kc). Rizeni… sice tu maji volant na “spravne” strane (tedy podle Australie a Anglie, tudiz na prave) ale jezdi se tu… no spise jak v Evrope. Rychlostni limity jsou tu brany asi jako doporuceni, blinkry jsou dobrovolne a policajti uplatni.
Po necele hodince se dostavame do hotelu. Protoze je teprve asi 6 rano a hotel jeplne obsazeny tak nas pokoj jeste neni volny. Nicmene muzeme vyuzivat hotelove sluzby a zdarma kavu ci drinky v lobby hotelu. Vyuzivame prilezitosti a alespon se rozkoukavame co kde je, od restauraci v prvnim patre az po bazen a bar v poslednim.

Uz jsme doma!

Tak jsme po 10.000km (a skoro 1200 litrech benzinu) dojeli v poradku zpatky domu do Hornsby.  Vylet byl uzasny,  zazitku mame spousty, fotek jeste vic 🙂

Ted si trosku odpocineme, dospime, vybalime, zcivilizujeme a pak prebereme fotky a pridame nejaky komentar na nas web. Zatim AHOJ!

Stastne dojeto:

Doma1

A Verunka uz vybaluje:

Doma 2

A jeste celkova mapka (modra “x” ukazuji kde zavreli cesty – tesne kdyz jsme projeli. Predevcirem uz bylo Mt Isa kompletne odriznute od sveta):

mapka 1

Destivy Queensland

Dnes nas cekalo necelych 700km z Tennant Creeku do Mt Isa. Cesta to byla narocna, protoze verte nebo ne ale CELOU cestu (700km) prselo. Co prselo – lilo jako z konve ( a to je mirny vyraz, spise by se hodil vyraz prutrz mracen). Takze jsme si prosli i brodenim. A prijezdem do Mt Isa jsme dosahli jiz 7000km naseho vyletu.

Vita nas “slunecny” Queensland:

Destivy Queensland

Zastavka na natankovani – prvni pumpa po 270km.

Rozcestnik

Alice Springs – prohlidka mesta

Dnesek jsme meli vyhrazeny na prohlidku Alice Springs. Je tu atrakci vice nez dost, posilame fotky z Reptile parku a z Ghan muzea (Ghan je vlak jedouci z Adelaide na jihu Australie az do Darwinu na severu – jede pres Alice Springs)

Tom a Veru se zviratky

Tom a Veru - Ghan train

Alice Springs – dalsi den

Ahoj!

Jsme stale v Alice Springs a linbi se nam tu natolikze jsme se rozhodli tu zustat az do noveho roku! Je tady toho spousta, priroda nadherna, proste super.  Najeto uz mame pres 5200km, zatim stastne a doufam ze nam to vydrzi. Dnes jsme take absolovovali prvni 4wd track – a auto prezilo v poradku, my taky.

Zatim ahoj! TOM & VERU

Standley Chasm

Standley Chasm

The Simpsons Gap

The Simpsons Gap

Alice Springs – den druhy

Ahoj! Konecne zase trosku civilizace. Po vcerejsi noci, kdy jsme vstavali jiz v 6 rano a kdy i v tuto dobu bylo pres 30C jsme se rozhodli ze si priplatime a zajistime si motel. V aute se spi nadherne, ale jak je takove horko tak se tam spat neda, leda by mel clovek stale zapnutou klimatizaci ale to by motor musel stale bezet, coz se bohuzel neda. Pravdou je ze hodne pomohl vetrak na baterky ktery mame a jen diky nemu se nam podarilo par hodin prece jenom prospat.

Dnes jsme se vydali do West MacDonnnell parku na zapad od Alice Springs. Projeli jsme toho hodne a z dalsiho pokracovani nas odradil dest a pohled na oblohu znacici ze dest asi jen tak neprestane. Tak zustaneme asi o den dele, abychom vse stihli.

Jeste posilame par fotecek z letu nad Uluru (dekujeme Vladovi ktery nam dal let jako darek k Vanocum):

Let nad Uluru

Veru leti

TOm leti

Uluru

Ahoj z Alice Springs!

Tak jsme dnes – v sobotu – stastne dorazili do Alice Springs.

Rano jsme se jeste rozloucili s Uluru a take si udelali nadherny let helikopterou pres Uluru a Olgas.

Ted jsme se uvelebili v aute v kempu v Alice Springs a zitra se tu porozhledneme trosku vice. Zatim AHOJ!

Kings Canyon

Vzhledem k tomu ze se prudce ochladilo a teplota se priblizila 31C jsme se rozhodli si zajet do Kings Canyon a udelat si turu po vrcholku kanonu. Vyslap to sice byl slusny, ale vzhledem k tomu ze uz nebyly ctyricitky teploty a slunicko pod mrakem se to dalo. Po narocnem vysolapu jsme se opet vratili do Yulary.

Jeste zitra jsme v Yulare a pojedeme smerem na Alice Springs, kde se opet par dni zdrzime.

Kings Canyon

Vanoce na Uluru

Tak jsme vcera stastne dorazili do Yulary, coz je stredisko u Uluru.Ubytovani super, a jsme opravdu radi ze jsme si zajistili Outback Pioneer radeji nez kemp – puvodne kvuli kultrunejsimu oslaveni Vanocnich svatku, ale pri zdejsich teplotach pravidelne dosahujicich (a obcas presahujicich) 40C je spani v aute masochismus hranicici se sebevrazdou.

Jeste ten den odpoledne jsme se stihli zajet podivat alespon kolem Uluru a udelat par fotek – jako tu Vanocni z predchoziho prispevku. Pak uz jsme si zasli na stedrovecerni veceri, ktera byla mirne netradicni – ochutnali jsme tu kousek klokana, tu kousek z krokodyla ci neco z ptaka emu ci velblouda.

Dnesni den byl ve znameni Uluru (Ayers Rock) a Katja Tutja (Olgas). Obesli jsme si Uluru (ve 40 stupnovem vedru – opravdu to nikomu nedoporucuji, objet autem je to tisickrat prijemnejsi) a prohledli si Olgas.

Vecer jsme ocenili muj vynalez – studenou vodu. Protoze zde vodu skladuji ve venkovnich tancich, tak voda ze studeneho kohoutku je jen o kousek mene horka nez ta z tepleho. Ale napustite-li si rano plnou vanu te teple vody, a nechate-li bezet air-con cely den, tak vecer Vas za odmenu ceka vyborna studena koupel!

A jeste alesopn par fotecek:

My dva a Uluru

My dva a Olgas

Olgas v pozadi