Posledni den

Uz je to tu zas… vsechno jednou konci a i nase dovolena se chyli ke konci. Kratce pred pulnoci nam leti letadlo (let VA572) zpatky do Sydney, kde by jsme meli pristat pred 7 rano.

Dnesek byl taky linejsi den, dlouhy spanek, pak snidane v mistnim kafecku a projizdka po meste jiz drive zminovanymy CAT autobusy. Prohlidka stareho hodinoveho stroje v Bells Tower u pristavu, prochazka maledbnou anglickou ulickou a vubec prohlidka Perthu – a samozrejme i mistni St Marys katedraly (na kterou jsme koukali celou dobu z pokojoveho hotelu).

Anglicka ulicka
Anglicka ulicka
St Marys Cathedral
St Marys Cathedral

A jako vyborne zakonceni jsme si sedli do Hula Bula baru, hned vedle hotelu, ktery je uplne uzasny. Maji tam snad vsechny druhy rumu – vcetne 50ti leteho Jamajskeho rumu – ovsem za $300 za sklenicku, takze z archivnich jsme vyzkouseli 21lety rum za podstatne mensi castku. Ale hlavne delaji vynikajici koktejly a cely bar ma vynikajici atmosferu. jeste ze jsme do nej nezasli drive, jinak by se nam dovolena znacne prodrazila a volny cas hodne zkratil ๐Ÿ™‚

No nevypada Veronika spokojene?
No nevypada Veronika spokojene?
Tom ochutnava 21lety jamajsky rum
Tom ochutnava 21lety jamajsky rum

Fremantle

Protoze jsme jiz vcera vecer vratili auto, tak dnes jsme odkazani na vlastni nohy a mestskou hromadnou dopravu.

V Perthu nejenomze jezdi CAT autobusy – coz je nekolik linek autobusu jezdicich v centru Perthu po okruznich trasach s intervaly od 5to do 15ti minut. A jsou zadarmo! A aby toho nebylo malo, tak i bezne mestske autobusy jsou v ramci centra perthu zadarmo. No neberte to za tu cenu!

Rano tedy vyrazme cervenym CAT autobusem (a pak tedy i kus pesky) na mistni wharf (pristaviste) odkud se vydavame ferrynou (privozem) do Fremantlu – malebneho predmesti Perthu, neco jako Manly v Sydney. Cesta je ovsem delsi, trva tak hodinu a pul a take uz to neni zadarmo ๐Ÿ™‚ Ale cesta je krasna a pocasi nam pralo.

Pohled na Perth z ferry
Pohled na Perth z ferry
Pohodicka na lodi
Pohodicka na lodi

Ve Fremantlu jsme si hned odchytli vyhlidkovou “hop on, hop off” “tramvaj” – takovy autobus, na ktery se muze nastoupit ย vystoupit a ktery cloveka povozi po vsech zajimavych mistech Fremantlu – takova okruzni jizda.

Turisticka okruzni "tramvaj"
Turisticka okruzni "tramvaj"

Fremantl je opravdu krasne pobrezni letovisko, ale to nejlepsi (alespon z naseho pohledu) je spousta vybornych restauraci se specilizaci na ryby a seafood (morske plody). A protoze Veronika uz v Perthu (a i ve Fremantlu) uz byla sluzebne, tak hned vedela kam mne pozvat ๐Ÿ™‚

Vyborny obed
Vyborny obed

Po obede jsme si doprohledli zbytek Fremantlu a zpet do Perthu jsme dojeli vlakem. Nevim proc, ale zapomneli jsme ho vyfotit. Ale jezdi docela fofrem, kdyz jsme vedle nej jeli autem po dalnici 110km/h tak nas s prhledem predjizdel. ย Cesta zpet trvala jen 20 minut a jen $4,40 na osobu (misto $28 za ferry). A az na drobny zadrhel kdyz jsme nastoupili na jinou linku tech CAT autobusu a meli neplanoanou okruzni jizdu Perthem jsme v poradku dorazili do hotelu a padli unavou ๐Ÿ™‚ A ted uz mame sbaleno a zitra nas uz ceka cesta domu….

Pinnacles

Protoze uz jsme dorazili do Perthu a zustal nam nejaky cas, tak jsme se rozhodli se podivat na Pinnacles – zajimave utvary v pousti zhruba 200km na sever od Perthu, kousek od vesnicky Cervantes.

Cesta byla celkem pohodova, ale meli jsme “stesti” na poradny vitr. Pisecne duny ktere jsme mijeli cestou nam nazorne ukazovaly jak se umi premistovat.

Pisecne duny u Cervantes
Pisecne duny u Cervantes

A pak uz prisly slavne Pinnacles. Obazky snad ani nepotrebuji komentar. A kdyby se nekdy nekdo ptal, tak jsme tam byli pesky a urcite jsme tam nejeli autem z pujcovny, ktere samozrejme mimo zpevnenou vozovku nemuze…

Nutno uznat ze jsme si uzili a Pinnacles si projeli hned dvakrat. V obchode se suvenyry jsme ovsem moc neuspeli, kdyz pri Tomove drinku se rozbil automat, holt kdo umi ten umi. Alespon jsme si prohledli jak vypada automat na kavu zevnitr, kdyz se pani prodavacka snazila problem vyresit. k jeji cti nutno uznat ze opravdu automat opravila (a porucha nebyla Tomova vina ๐Ÿ™‚ ).

Kousek od Cervantes je i dalsi – i kdyz mene znama – zajimavost. Nachazi se zde takzvane thrombolites – jedny z nejstarsich organismu na zemi. Jsou to vlastne mikrobi, ale shlukuji se a vytvari struktury ve tvaru kokonu. Lepe je to videt na fotce. Nez jeden takovy kokon naroste trva to pres 3000 let. Tihle zivocichove pry obyvali nasi planetu jiz pred 3.5 miliardami let.

Thrombolites
Thrombolites

Pak uz nas cekala jen cesta zpet do Perthu, kde jsme vratili auto (zatim jen vecer na parkoviste pujcovny, snad nam nebudou zitra rano nic uctovat) ktere nam velmi dobre slouzilo a kterym jsme behem naseho cestovani najeli pres 3728km. Jeste pred odevzdanim jsme si ale zajeli na mistni vyhlidku na Perth z Kings Parku.

Vyhlidka na Perth
Vyhlidka na Perth

Margaret River to Perth

Zpatky do Perthu! Rano si jeste vychutnavame pohodu v Quality Inn v Margaret River, davame si pohodovou snidani na decku u rybnicku s lekniny a pak se pomalu vydavame na cestu zpatky do Perthu, s malymi zastavkami v Busseltonu a Rockinghamu.

Protoze dnes toho moc nebude, muzeme napsat par drobnosti co se nejak nedostaly do minulych postu. ย Margaret River byla asi nejpohodovejsi cast naseho vyletu. Malebna krajina, s vinicemi, farmami a nadhernymi plazemi, v porovnani s NSW pomerne malo lidi a krome toho nam i perfektne vyslo pocasi. Ubytovani puvodni vypadalo jako nejdrazsi, ale po zapocitani slevy za vcasnou rezervaci (vice jak dva mesice dopredu) a toho ze v cene byla i vynikajici a vydatna snidane nakonec vysla cena za ubytovani velice dobre a levneji nez napriklad v Hydenu.

Dalsi zajimavost kterou jsme opomneli byla pri ceste na majak na Cape Naturaliste – projizdeli jsme kolem pobrezi a mijeli jeden krestansky kemp vedle druheho – Od Katoliku, pres Evangeliky, Protestanty, Advetisty sedmeho dne, Kopty, no proste vsechny krestanske nabozenstvi co jsou. Vycet zavrsili Skauti, jedini “neverici” na celem tom kusu pobrezi.

Pri dnesni ceste k Perthu jsme se stavili v Busseltonu, kde je nejdelsi “jetty” (pristavni molo) na jiszni polokouli. Ma na delku temer 2km a bylo tak postavene protze u Busseltonu je velmi melke klesani do more a tudiz nakladni lode se nemohli dostat blize k pobrezi. Na molu byly postaveny koleje a vlakem se naklad dopravoval z a na lode. Molo bylo oficialne uzavreno v roce 1971. Vlackem pro turisty jsme se chteli svezt ale byl na nekolik hodin dopredu vyprodany ๐Ÿ™ Tak jsme si alespon cast mola prosli (cele ne), prosli se kolem, porjeli Busselton a pokracovali dale.

Nejdelsi drevene molo na jizni polokouli
Nejdelsi drevene molo na jizni polokouli
Molo jako most...
Molo jako most...
Busselton jetty
Busselton jetty

A tesne pred Perthem (zhruba 40km) jsme si udelali odbocku do Rockinghamu, vyhlaseneho letoviska, s krasnymi plazemi a vybornym jidlem, coz nam vzhledem k dobe obeda prislo vhod. Pochutnali jsme si na morksych plodech, pokochali plazi a vyrazili do naseho hotelu v Perthu, protoze oba dva potrebujeme trosku odpocinek.

A diky Veronice se muzete i Vy pokochat vyhledem z okna naseho pokoje na mistni katedralu….

Katedrala v Perthu
Katedrala v Perthu

Margaret River

Zadne dlouhe cestovani, dnes jsme jezdili jen po okoli malebne Margaret River. Krome toho jsme ani neobedvali – vysvetleni bude zahy.

Nejprve jsme se stavili v Cheese factory, kde nam hned byla nabidnuta ochutnavka syru a jogurtu. Oproti Hunter Valley je tu na ochutnavani hodne syru a skoro zadni lide kolem.

Neodolame a koupime si jak syr tak i jahodovy jogurt, ktery jsme uz stihli sporadat k veceri.

Cheese factory
Cheese factory

Sotva vyjedeme uz zase stavime, tentokrate se podivat na jedinou komercni hedvabnou farmu v Australii.

Krome zeleneho caje z morusovniku jsme odesli z prazdnou, protoze po navsteve Sanghaje se nam zdaly mistni ceny hedvabi silene premrstene. Nota bene kdyz sice larvy nechaji vyrust v Australii ale vlakno nechavaji spradat v Kambodzi…

Silk factory
Silk factory

Ale s prazdnou jsme urcite neodesli z dalsi navstevy – chocolate factory. To je jako splneny detsky sen. Krome ochutnavky jsme ale odolali a koupili si jen par pralinek.

Ochutnavka v cokoladovne
Ochutnavka v cokoladovne

To jsme ale jeste nevedeli ze nakupem pralinek ziskame i ochutnavku cokoladovych likeru v budove vedle. To si vychutnala lavne Veru, protoze Tom po par sklenickach musel prestat, aby byl schopny ridit.

Cokoladove likery
Cokoladove likery

No a protoze jsme uz meli ochutnavek vic nez dost, a i Tom potreboval pauzu aby mohl pokracovat v ochutnavkach a rizeni, tak jsme okoukli mistni plaze. Jako vsude ve Western Australia jsou mnohem hezci nez v NSW a je tam mnohem mene lidi. Jedina chyba plazi kolem Cape Naturaliaste kde jsme byli je miliony much. Clovek by si mohl myslet z je u Uluru, kolik much tu je. Ve vode to nevadi, ale pak se susit…

Veronika si uziva idylky na plazi
Veronika si uziva idylky na plazi
Plaz u Cape Naturaliste
Plaz u Cape Naturaliste

Po ususeni nas cekala dalsi ochutnavka, tentokrate v Olivove farme. Farma troku vetsi nez posledni na ktere jsme byli – maji 1200 stromu – mela moc prijemnou majitelku, ktera nam opet popovidala o produkci Oliv a oleje. Jen ochutnat vsechny druhy oliv a ruznych pomazanek a pest z oliv nam zaplnilo zaludek dostatecne. A to jsme teprve nakonec zjistili ze se z oliv da delat i zmrzlina! A kupodivu vyborna! ak jsme poprve v zivote meli olivovou zmrzlinu.

Veronika mezi Olivovniky
Veronika mezi Olivovniky

No a protoze jsme byli odpocati, detoxikovani a najedeni, tak jsme pokracovali do konce dne navstevami ruznych vinic. Jak je z fotek videt tak bylo prijemne a veselo.

Ochutnavka vin
Ochutnavka vin
Tom na vinici
Tom na vinici
Veronika ve vinici
Veronika ve vinici
Veronika se rozhodla ridit...
Veronika se rozhodla ridit...

Albany to Margaret River

Dalsi cast cesty nas zavedla az do Margaret River s malou odbockou do Cape Leeuwin – nejjihozapadnejsiho bodu Australskeho kontinentu.

Cesta nas vedla malebnymi mestecky a vesnickami a v jedne z nich – Pemberton – jsme si dali mistni pochoutku “Marron” – cesky rak ricni. Pak jsme si jeste zkouseli vylezt na 52m vysoky gumtree, ale prizname se ze jsme to vzdali a az na vrchol nevystoupali, prece jenom vyhybat se v 50 metrech na pochybnych mrnavych stupatkach s lidma miricima dolu by mohl byt az prilisny adrenalinovy zazitek.

Pochutnani na rakovi
Pochutnani na rakovi
Veronika leze na strom
Veronika leze na strom

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Zato Tom si pak uzil tramvaj a parni lokomotivu v mistnim depu โ€“ tam zase pro zmenu jsou natolik opatrni ze ze starosti aby si nahodou nekdo neco neudelal nepousteji lidi ani do kabiny te krasne lokomotivy. Jsou to paradoxy.

Parni lokomotiva v Pembertonu
Parni lokomotiva v Pembertonu

No a zlatym hrebem dneska byl nevyssi majak ve Western Australia na Cape Leeuwin – ktery je zaroven i nejjihozapadnejsim mistem Australie a zaroven mistem kde se stykaji dva oceany – Indicky a Jizni. Prijemna pruvodkyne nam vypravela historii mistniho majaku, a poctive s nami dnes jiz poseste vystoupaka nahoru. Vysvetlila nam i to proc se majak otaci i ve dne kdy nesviti – protoze sklo ve fresneovych cockach je pres 100 let stare a pokud by byla na stejnem miste pak by ji horko slunce mohlo poskodit. Otacenim se teplo distribuuje a zaroven vytvarenym ovivanim vetrem chladi. Nova cocka by pry vysla na pry vice nez milion dolaru…. (jako neverici Tomas jsem si to overoval a je to tak… fabrika ktera tyto fresnelovy cocky vyrabela byla znicena behem druhe svetove valky a dnes udelat kopii je silene drahe, cocka je prece jenom ponekud vetsi)

Setkani dvou oceanu
Setkani dvou oceanu
Majak na Cape Leeuwin
Majak na Cape Leeuwin

Albany

Krasne pocasi a pohodovy den. Vzhledem k recenzim na Marron Farm, kdy jsme zjistili ze se o zadnou krabi farmu nejedna, ale jde spise o zabavni park pro deti s premrstenymi cenami, jsme se rozhodli ze toto absolovovat nemusime a tudiz jsme meli docela volnejsi den. Hned rano mirime na mistni vyhlasene farmarske trhy. Z ocekavani obdob Salamanca Markets z Hobartu se ale rychle vzpamatovavame, market je mnohem a mnohem mensi. Ceho se mu nedostava velikosti to ale hrave dohani cenama, ktere dokazou cloveka po ranu hned poradne probrat. Takze z nakupu nic nebylo, az na kozi syr, ktery byl za cenu rozumnou a koren krenu, ktery jsme tu jinde nevideli.

Trhy v Albany
Trhy v Albany

Vzhledem k tomu ze jsme ve Western Australia tak jsme nemohli minout Sandalwood factory. Sandalwood je velmi vzacne drevo, indicky sandalwood roste mezi 50-150 lety nez je “zraly” pro kaceni. Tuna sandalwoodoveho suroveho dreva stoji pres $100 000 (proste kilo dreva za $100). Hlavnim produktem je olej, ktereho je z tuny asi 26 litru. Z neho se pak delaji ruzne parfemy a dalsi kosmeticke produkty. Pravdou je ze voni nadherne.

Sandalwood factory
Sandalwood factory

Po Veronice prisel na radu Tom a navsteva mistni Whiskey Distillery kde pali single malt whiskey a spoustu dalsiho alkoholu. To uz bylo mnohem zajimavejsi, hlavne pro Veroniku, protoze Tom jako ridic mohl leda tak oliznout sklenicku. Pro jistotu jsme po ochutnavce zustali i na obed, jidlo vyborne a vyhled na zatoku take. A samozrejme jsme neodesli s prazdnou ๐Ÿ™‚

Ochutnavka v Limeburners
Ochutnavka v Limeburners

Posilneni jsme se vypravili naposledy do velrybarske stanice si doprohlidnout co jsme vcera nestihli.

Velrybarska lod
Velrybarska lod
Velrybi stanice
Velrybi stanice

A pak uz jsme si jen vychutnavali mistni nadhernou krajinu. Je tu spousta malebnych zatok a na rozdil od Sydney skoro zadni lide.

Zatoka Salmon hole
Zatoka Salmon hole
Zatoka u Albany
Zatoka u Albany
Veru a Tom v Albany
Veru a Tom v Albany

Bohuzel dnes byla zavrena Oyster farm, kde jsme si nastesti hned prvni den koupili cerstve ustrice. Uz mame sbaleno a zitra vyrazime smerem na Margaret River.

Hyden to Albany

Pohoda a ubytovani v Hydenu bylo tak krasne ze se nam z nej ani nechtelo. Ale cekala nas zajimava cesta kolem Lake Grace a pres Stirling Range National Park do primorskeho Albany, tak opet brzy rano vstavame a vyrazime. Solne jezero Lake Grace je sice nadherne, ale popravde receno – tech solnych jezer je tady ve Western Australia docela dost…

Hyden to Albany
Hyden to Albany
Veronika na kolejich do Albany
Veronika na kolejich do Albany

Ubytovani v Albany mame ve ctvrti Emu Point na vybezku nad Albany. Do centra se jede po nadherne pobrezni ceste s vyhledem ktery zkusime natocit az bude lepsi pocasi. Sice je teplo a neprsi, ale je pod mrakem ๐Ÿ™

Albany bylo prvni mesto ve Western Australia, zalozene 1826. Dlouho tu byl hlavnim prumyslem rybolov, a take tu byla posledni velrybi stanice v Australii. Z velryb se ziskaval hlavne jejich olej a zuby a tahle stanice skoncila v roce 1978. To jsme si nemohli nechat ujit, tak jsme se tam hned vypravili na prohlidku.

Tom s harpunou
Tom s harpunou
Tom, Veronika a Blue Whale
Tom, Veronika a Blue Whale

Esperance to Hyden

V Novem roce hned casne rano vstavame (Dekujeme Kristine za ranni budicek, ve Western Australia je o 3 hodiny mene nez v Sydney ๐Ÿ™‚ ) a vyrazime smer Hyden. Cesta je kolem 400km a nic zajimaveho na ni neni. Vubec nic. Nastesti se da jet vsude alespon tech 110km/h (maximalni rychlost v Australii) tak jsme jiz v poledne na miste. Musim poznamenat ze ridici ve Westrn Australia jsou, mirne receno, ne ti nejslusneji vychovani. Holt blizkost k Evrope a Asii se asi nezapre.

Cesta z Esperance do Hydenu
Cesta z Esperance do Hydenu (na obrazky kliknout)

Hlavni atrakci u Hydenu je Wave rock – skala ve tvaru vlny. Na fokach to asi tak nevynikne, ale je to zajimave a hlavne velike ๐Ÿ™‚

Wave rock
Wave rock
Wave rock
Wave rock

Veronika si nemohla nechat ujit muzeum palickovani. Meli jsme stesti, dnes tam byla i kuratorka muzea. Asi se vyzna, kdyz Veronika prohlasila ze je z Cech tak pani vyzvidala dal a kdyz se dostali k Morave tak se pani rozpovidala jake ma kousky od nejake Jany z Moravy. Bylo to krasne, coz o to, ale kolik lidi se dnes jeste dokaze vyznat treba v tomhle:

Palickovani
Palickovani

(slovy klasika – “Takovy prace to muselo dat a pritom takova blbost”)

Take tu maji bile klokany:

Bily klokan
Bily klokan

A diky velke solnosti (jak se spravne cesky napise, ze je tu hodne soli v pude?) tu maji i solna jezera.

Nektera udrzuji i s vodou, a my jsme vyzkouseli jedno s vodou 10x slanejsi nez je Mrtve more. Hrzone zajimave se v tom plave, potopit nohy je zajimavy problem, porad je to tlaci nahoru. Na zadech se plave dobre, ale na brichu to pak hazi hlavu do vody, protoze cele telo je mnohem vice z vody. Ale clovek plave i s rukama a nohama nahore ๐Ÿ™‚

Slane jezero
Tom v solnem jezere

No a pak je tu spousta vyschlych jezer, kde uz zustava jen ta sul…

Veru ve vyschlem solnem jezere
Veru ve vyschlem solnem jezere

Na prvni den v roce si nemuzeme stezovat, ubytoani tu mame krasne, a uz se tesime na kute.