Category: Uncategorized

Byt v New Yorku a nejit na muzikal na Broadway by byl snad hrich. A vzhledem k tomu ze jsme v Sydney propasli Wicked, tak jsme na tent vyborny musikal sli primo na Broadway. Muzikal nadherny, vyborne kulisy a obleky. A program tady davaji standardne kazdemu. A my meli navic vyborne listky do predni rady. A krome toho vyhodu v tom ze nam cesta z hotely na muzikal trvala asi 10 minut, jen 3 stanice metra (z 81. street na 51. street). Bohuzel jako vzdy fotit ani natacet se nemohlo, tak budete o fotky ochuzeni.

Dodatecne neco o nasi navsteeve ESB (byval to sveho casu nevyssi mrakodrap na svete) a Brooklyn Bridge (velmi znamy most spojujici Brooklyn a Manhattan, je snad v kazdem americkem filmu z New Yorku).

Ve stredu rano se pocasi ukazalo v nejlepsim svetle a slunicko svitilo o sto sest. Rozhodli jsme se vydat na vyhlidku Empire State Building. Protoze jsme ale meli za minuly den nohy uslapane az ke kolenum, tak jsme se tak nejak rozhodli ze si priplatime na Express Pass (listek ktery Vas pusti pred kazdou frontu). Kdo se kdy nekdy chysta do New Yorku ctete pozorne… K ESB (Empire State Building) se da dostat pomerne jednoduse hromadnou dopravou (metrem). Budovu nelze minout – ne ze by byla neprehlednutelna – mezi temi vsemi mrakodrapy z ulice opravdu az tak poznat neni – ale kolem budovy jsou nahaneci kteri nabizeji prohlidku ci jine oficialni a neoficialni programy, ale za predrazene ceny (na oficialnim webu lze ziskat to same levneji). Cekali jsme pred budovou frontu-hada, kroutici se kolem celeho bloku…. A nic. Pred budovou zadna fronta. Pomyslel jsem si ze je asi po sezone a tak neni takovy zajem a litoval penez navic za Express Pass. Moje svedomi si alespon trosku lehcilo pri vchodu do dalsi mistnosti – no spise velke haly – kde se vlnila fronta na osobni prohlidku (zase stejna rutina, prost jak na letisti). Fronta sice dlouha, ale ubihala rychle. Ale alespon jsme ji predbehli tak nam bylo krapet lip. Prosli jsme do druhe haly, mnohem, ale mnohem vetsi nez ta prvni. To bylo poprve co jsem se zaradoval ze mame express pass. Fronta cik-cak pres celou obrovskou halu, dle odhadu minimalne na hodinu, ale spis  vic. Fronta na listky. Nastesti my jsme mohli projit koridorem hned dale … do dalsi haly… No co mam povidat – fronta na vytah. Ze byla jeste delsi nez ta predchozi snad ani nemusim zduraznovat. Hned nas vzal portyr a dal do prvniho vytahu. Vytahy jezdi do 80. patra. Kdyz prozradim ze vyhlidkova plosina je v 86. patre tak kdo je bystrejsi povahy uz vi co nasledovalo…. Samozrejme dalsi fronta na vytah z 80. do 86. patra. Uprimne, celkove cekani minimalne na 3 az 4 hodiny (uznavam ze my jsme asi meli extrem po 3 dnech kdy prselo, ale stejne…). Priznam se ze me bypostavani v jedne fronte za druhou asi tak otravilo ze bych z prohlidky nic nemel. nejhorsi je ze to clovek ani netusi kolik front ho ceka. A kdo je zdatny v matematice tak si spocita jak vypada cestovani zpatky z 86. patra na 80. a pak dolu do prizemi (ano spravne, zase takove fronty)

Takze rada pro vsechny kdo budou nekdy v New Yorku na omezenou dobu – Express Pass se urcite vyplati.

No a vyhled je nadherny. Proste Pariz ma svoji Eifelovku a New York zase ESB (krome sochy svobody samozrejme, ktera je mimochodem take od Eiffela). Je neeskuecne videt vysoke mrakodrapy pod sebou! Samozrejme ze ochozy jsou plne lidi (stejne jako na Eifelovce), ale misteco se da najit. I kdyz kdyz  jsme tam byli my tak to jeste slo, kdyz jsme koncili s prohlidkou uz tam byl natresk mnohem vetsi. Co ovsem spousta lidi nevi je ze krome vyhlidkove terasy v 86. patre je jeste vyhlidka ve 102. patre! Vlezli jsme do vytahu ktery byl docela bokem, s nama jeste jeden par a liftboy nas vyvezl do vyse 1250 stop do 102. patra. V jednu chvili jsme tam byli sami! A nejvic tam bylo naraz asi 7 lidi! Takze parada! A neruseny nadherny vyhled na cely NY.

No a na odpoledne jsme si nechali Brooklyn Bridge (viz movie Kate a Leopold, nebo dalsi). Mame mosty radi tak jsme si pres nej presli z Brooklynu na Manhattan. Clovek musi obdivovat co ty lidi uz pred tolika lety dokazali. Zaklady pylonu byly budovany ve vode, nebo spise pod vodou, v jakemsi zvonu do ktereho delnici vlezli a v nem vycerpali vodu a kopali zaklady. A je to moc krasny most se spoustou lan vypada “namornicky”.

Hlavni denni program tim byl u konce a my se jeli domu obcerstvit a pripravit vecer na muzikal.

Dnes byl bohaty den, ale protoze zitra vstavame ve 4 rano a uz je pulnoc tak jen z jsme v poradku a zitra letime na Niagarske vodopady.

Mejte se krasne a AHOJ

UPDATE: Tak jsme uz zase zpatky v New Yorku, vodopady byly neskutecne, ohromne, mohutne.

Az se dame trosku do kupy tak zase neco posleme

Dnes rano jsme si museli privstat (6am) protoze jsme meli naplanovanou navstevu sochy svobody.

Tu denne navstivi desetitisice lidi, ale jenom 3000 lidi se muze dostat na poddstavec sochy a muzeum v nem no a pouze 240 lidi denne ma to stesti se podivat do vnitrku sochy – az do korunky Statue of Liberty.  No a protoze jsme to vedeli tak jsme si uz honem objednali listky nekdy v breznu a meli jsme to stesti byt mezi temi 240 co se podivaji az na vrchol. Dostat se na sochu svobody je horsi nez do letadla. Nekolikero prohlidek (prvni uz pred nastupem na lod na Liberty Island a pak pred vstupem do sochy) a vsude ozbrojena straz se samopalama. Nicmene rangerii co sochu ukazuji jsou velmi prijemni a clovek pak ty bezpecnostni opatreni lepe stravi. Samotny vystup je horsi jak na Petrin, schody jsou velice uzke a strme. Ale je zajimave studovat vnitrek sochy svoobody, jak je smontovana jak konstrukce drzi diky ocelovym vyztuham. Samotne platy medi z kterych je plast sochy jsou jen neco pres 2mm silne.

Po navratu z vrcholku jsme se podivali do muzea, kde je popsana historie sochy, i ukazano jak se socha delala (a rekonstruovala v 80tych letech 20. stoleti). Prosli jsme si ostruvk, ale je hrozne malinky a cekem nic jineho nez socha, informacni stredisko, stanek se suvenyry a pristavu ta nic neni.

Pote jsme se presunuli na Ellis Island, kde je rozsahle Immigrantske muzeum. Zde byvala nejvetsi immigracni stanice. Veronika tam dokonce objevila rodinu co emigrovala z Sardic (nekdy kolem roku 1920). A meli tam i Moravske kroje (oznacene jako Moravia). Samotne muzeum i s filmem nam zabralo cele odpolednea byli jsme radi kdyz jsme se dostali na ferry zpatky na Manhattan. A z Battery parku jsme se pesky vydali po Broadway pres Wall Street (zna snad kazdy) a Trinity Church (mrknete na “National Treasure”) az po World Trade Center (tedy k em ruinam co zbyly, nebo spise stavenisti pamatniku ktery se ma brzy otevirat). A samozrejme jsme nemohli minout nekolik butiku se znackovym oblecenim a zase dali nasemu rozpoctu na frak 🙂

Doo hotelu jsme dorazili kolem 9 vecer a mame toho az az.

Pri vystupu v sose:

Na vrcholku!

Verunka pri sestupu ze sochy

Verunka v Immigration museu

Tom u WTC site

Dnes jsme meli prvni kmpletne cely den v new Yorku. Ale bohuzel nam prselo od rana do vecera. Alspon jsme si rano polezeli a podivali se po hotelu a pak jsme prece jen vyrazili ven. Nejdrive jsme nasli Laundry – nastesti jen dve ulice od naseho hotelu. Za “samoobsluhu” tj sami si vyprat, ususit, cekat,..) $5, za kompletni sluzbu kdyz pradlo odevzdame a vecer si pro nej prijdeme $6. Opravdu tezke rozhodovani 🙂 Pote co jsme nechali pradlo v pradelne jsme se vydali smerem na Times Square.  Metro tu jezdi hodne casto (spis jak v Praze nez v Sydney, kazdych par minut). Meli jsme prestup na Rockefeller Plaza, kde jse se podivali na Rocefeller centrum, spoustu  obchodu a na sidlo stanice NBC. Pak uz jsme dorazili na Times Square. Namestii jako takove az tak velke neni pokud nezastavi dopravu. Ale pokud se neco deje pak se ulice zmeni v prostor namesti pro lidi a vzhledem k tomu ze to jsou 3 pruhy na kazde strane tak to je mista vic nez dost.

Reklam tolik a takove ze jsem to jeste nevidel. Obrazovky vellikosti ktere jsou pro normalniho smrtelnika nemyslitelne. Obchodu spousta, ale ne zrovna nejlevnejsich (stejny sortiment 2 az 3 krat drazsi nez o par ctvrti dal). Alespon jsme se ale zacali orientovat v systemu ulic a metra. Cislovani street a Avenue je velice logicke a orientace je pak velice jednoducha. A i zde  jsme si povzdevchli jak je tu hromadna doprava levna (v porovnani se Sydney!). Za $27 tydenni listek bez omezeni. Obecne je tu vubec hodne levno, at uz znackove obleceni, nabytek, bydleni ci auta (na meho Klugera – zde Toyota Highlander bych tu platil mesicne CTVRTINU!!! nez co platim v Sydney).

Krome toho zatim tu poznavame Ameriku jinou nez jake je takove zazite “klise”o USA.  Ekologove se tu musi tetelit blahem protoze tradicne se tu pouziva misto igelitek papirove tasky z recyklovaneho a nebeleneho (bleach) papiru (takze je ten papir nahnedly). Take tolik “hybridnich aut a  autobusu jsem jeste pohromade nevidel. Stejne jako v Australii i zde silne dbaji na pristupnost takze vsude jsou rampy a vytahy pro vozickare. Politiku tolik hodnotit nebudu, nerad bych aby me odtud vypoklonkovali, ale podle toho co tu tak slysim/vidim mam silny dojem ze pristi prezident bude beloch 🙂

Noo cestoou domu z Times Square jsme objevili vyborny obchod, kde meli snad vsechny druhy syra co existuji a i spoustu salamu a jineho vyborneho jidla – tak jsme to vyuzili a nakooupili si hned neco na zub. No a ted jsme si vybrali vyprane pradlo, Veronika sla otestovat hotelovy gym a ja jsem vyrazil na kafe do Starbucks (at si rika kdo chce co chce, kafe maji dobre, alespon me chutna) a posilam tenhle blog.

Zitra nas ceka vylet na sochu svobody a doufejme ze se dostaneme i na vrcholek. Zatim AHOJ.

A jeste fotka ze vcerejska – kdo poznava “Dum Dum” z Noc v Muzeu?

Vcera byl nas buy cialis tabs posledni den v San Franciscu. Vyuzili jsme cheap cialis 20mg ho k poslednim projizdkam cable carem a par nakupum, protoze znackove obleceni (a obleky) jsou tu opravdu levne.
Pozde vecer jsme jeli na letiste a odleteli nocnim letem do New Yorku. A ne, neleteli jsme letem ktery pristaval bez podvozku, to bylo par hod in pred nama.

JFK letiste v NY je opravdu obrovske (ostatne jako vsechno tady). Do hotelu jsme se dostali kolem 8:30 rano a uz pro nas meli pokoj. Hotel mame nadherny, Excelsior, na Manhattanu hned u Central Parku a u Museum of National History – ano presne toho kde se tocil film ‘noc v muzeu’.
Takze nase prvni kroky vedly prave tam a to byl nas celodenni program. Nenechte se zmast filmed, museum se sklada z celkem
22 budov! Je nemozne to vse projit za jeden den, ale co jsme chteli jsme videli. Dokonce maji specialni aplikaci pro iPhone ktera ukazuje kde clovek v muzeu je a kudy se kam dostat a podobne. Vyborna vec.
A Ted uz jdeme na kute!

Dnesni den jsme meli dopoledne Movie Tour, kde nas vozili po San Franciscu a ukazovali mista kde se nataceli ruzne sceny mnoha filmu z tohoto nadherneho mesta. Tour to byla zajimava, nastesti vzdy pousteli i ukazky z daneho filmu k danemu mistu, takze jsme videli vse od Skleneneho pekla pres Mrs Doubtfire az k Jamesu Bondovi ci Drsnemu Harrymu (tech filmu bylo pres 70).

Po skonceni jsme si zasli do muzea tramvaji (konkurence cable car) a pak se vydali centrem SF pres China Town a Little Italy kde jsme si prohlidli ruzne mistni obchudky, navstivili fortune cookies factory a a omrkli i mistni red light district. No a pak uz jsme se jen dotrmaceli domu prijemne unaveni.

Zitra vecer odletame do New Yorku, takze asi zadny update na blogu nebude. Mame nocni let, takze rano po priletu do big apple asi hned vyrazime do mesta.

Veronika v San Francisco radnici

Dnes mame jako volny den. To znamena zadne tours jen vlastni program a tak jsme se vyjeli projet Cable carem a sli si prohlednout muzeum o nich. Bylo to moc zajimave a Tomas si to hrozne uzival. Potom jsme jeli na krizovatky Hyde a Lombard street kde je tak strma ulice ze ji udelali serpentinovou a vysadili tam spoustu kyticek. To jsme si jako spravni turisti nemohli nechat ujit. Urcite jste ji videli v nejakem z mnoha filmu ktere se tam nataceli.

Pak jsme se rozhodli ze pojedeme na Golden Gate Bridge. To jsem se jeste projela na tramvajce ve stoje zvenku coz je opravdu moc hezky zazitek.

Pak jsme si sedli na normalni linku autobusu a nechali se dovezt az primo k mostu a odtud uz po svych. Presli jsme se po moste aby jsme taky meli ten jiny zazitek nez z auta. Vitr tam foukal poradne, takze me osobne i kdyz jsem mela svetr byla zima ale stalo to za to. Chytli jsme si draty na kterych most visi a pomalu se vydali na cestu zpet domu.

Vecer jsme prijeli domu a rozhodli se ze si dnes zajdem na veceri. Kousek od nas byla moc prijemna restaurace a musime uznat ze jidlo tam meli primo vynikajici. A pak uz jen domu a spat.

Dnes jsme vyrazili na prohlidku Alcatrazu. Vstavali jsme brzy, na Pier 33 jsme meli byt v 8:30 rano. Nastesti nam tramvaj jela hned, takze jsme byli na molu c. 33 uz v pred 8 rano. Ale alespon jsme byli jedni z prvnich ve fronte na ferry.

Cesta na Alcatraz trva necelou pulhodinku (asi jako z Circular Quay do Manly). Pak uz nas vysadili na ostrove, kde se nas hned ujal ranger a vysvetlil nam co muzem ci nemuzem a kde co je. Prohlidka po ostrove je samostatna, coz znamena se lod vas vysadi a uz si sami prohlizite Alcatraz. Maji tam muzeum a taky projector s povidanim a v hlavni budove (veznici nam dali sluchatka s povidanim o vezeni, veznich, jak se tu stravovali, zili, ale take jak se pokouseli o uspesne ci spise neuspesne uteky. Sami jsme si to nekolikrat prosli, vesli do ruznych cel a nafotili ruzne zakouti.

Meli tu vlastni zasobnik vody i vlastni elektrarnu ktera funguje dodnes. Vezeni jako takove bylo uzavreno v roce 1963 pro vysoke naklady na udrzbu. Musime uznat se to bylo velice poucne a vsechny veznice by se meli pohle toho ucit a taky prevzit jejich knihu pravidel a regulaci ktera byla vydana kazdemu vezni. ” Cituji- mate pravo na jidlo, piti a na osetreni doktorem, cokoliv jineho navic je privilegium”

K mojemu poteseni tu meli  i vybudovanou peknou zahradku ktera byla kdysi opravdu krasne udrzovana a meli to vic nez 130 druhu rostlin. Vzhledem k tomu jak je to maly ostrov tak je to obdivuhodne. Take jsme tu prosli mista ktere byla urcena strazcum, hlidacum a dozvedeli jsme se ze ti tu vetsinou bydleli na ostrove i se svymi rodinami. Jejich deti odjizdeli a  prijizdeli do San Francisca do skoly lodi a zeny jezdily za prateli a nakupy taky lodemi.

Zivot tam byl ale pry pro ne bezpecnejsi nez kdekoliv jinde ve meste, prave kvuli velkym bezpecnostnim opatrenim.

Musim jeste dodat malou poznamku. Kdyz jsme byli v Yosemite parku potkali jsme tam nahodou 2 cechy a trochu jsme si povidali. A jaka je asi sance ze se bez domluvi s nima zase potkame tu na ostrove Alcatraz? Ani jsme nevedeli kam jedou ale takove uz jsou nahody. Fajn lidi, kteri ziji v Irsku v Dublinu a vyjeli si na 2 tydny do USA.

My jsme se po 3 hodine odpoledne rozloucili  s Alcatrazem a vyjeli lodi zpet smer San Francisco.

Dojeli jsme na molo 33 a vydali se smerem na molo 39 nakoupit nejake suvenyry. Po nakupech jsme se rozhodli ochutnat dalsi specialitu – krabi sendvice. Mnam, byli moc dobre ale u Tomase vyhraly takze si vzal i muj a ja si koupila Chowdera coz byl muj favorit.

Pak jsme prisli zpet na hotel,  dali si neco k jidlu a ja jsem usnula ani nevim jak. Asi za 2 hodinky jsme se jeste vypravili a vyjeli na nocni San Francisko. Jeli jsme cable carem a i se vyfotili se ve Fischermans Wharfu.

Domu jsme dojeli asi kolem pulnoci a padli unavou.

Dnes jsme se vydali po dobrem spanku a snidani na Cable car jak tady rikaji jejich kabelovemu systemu tramvajek tak jako je zname z ruznych filmu jak prekonavaji kopecky v San Franciscu.

Fronta tam byla docela dlouha ale slo to rychle. Za jednu jizdu se plati normalne $5.oo ale my jsme se koupili mestke jizdenky (city pass) a to plati na 7 dni za $26 na jednoho. To pokryva i trolejbusy, autobusy, historickou tramvaj a cable car – a protoze tu jsme tyden tak se nam to urcite vyplati.

Po vystati rady jsme se vyhoupli na cable car a sedli jsme si hned dopredu lavicka smerovala do strany. Vanek foukal prijemne a protoze to nejede zase moc rychle ani jsme se nebali kopecku nahoru a dolu. Pravda ale je ze to vyjizdi a sjizdi pekne sesupy.

Prijeli jsme na Fisherman Wharf (Rybarsky pristav), ktery je znamy spoustou restauraci a suvenyrovych obchodu. Taky jsou tu mola z kterych vyrazeji ruzne lode na more a taky slouzi jako mola na kterych jsou vybudovany obchudky s mnamkama, blbustkama a tak.

My jsme nemeli zadny plan, ale objevili jsme, ze tu maji moznost si zaplatit cable car jizdu na kolech. To znamena ze se jede jakoby v te stare klasicke tramvajce, ale tohle je vlastne na kolech. Bylo to na 2 hodiny i s povidanim o meste a projetim vsech nejznamejsich koutu. To jsme si zamluvili na 4 hodinu odpoledni takze jsme meli dost casu na projiti ruznych mol a zakouti nez nam toto zacne.

Objevili jsme ze je tu pekarna Boudin, znama tim ze delaji nejlepsi CHOWDER. Clam Chowder je typicke San Francisco jidlo. Je to vlastne bochanek chleba, prostredek je vykrojeny a je v tom krabi polevka, moc husta. Vyborne je to. Taky jsme prosli pekarnou a videli jak tu pecou bochnicky podle 150 let stareho receptu.

Po obede jsme se prosli jeste k molu odkud pojedeme zitra na Alcatraz a pak uz zpet k mistu odkud nasedame na nasi dnesni vyjizdku. Cable car vozitko nas provazi misty okolo Fishermans Warfu, ctvrtemi Nob Hill, Russian Hill, Pacifich Heights (coz je zde jako Beverly Hills v Los Angeles) a samozdrejme s nami jede pres Golden Gate Bridge kde si muzeme opet udelat fotky.

Pak pokracuje pres dalsi zajimave mista v San Franciscu jako je China Town a dalsi ctvrte italske, francouske, japonske a pomalu zpet k mistu odkud jsme vyjeli.

Domu jsme dojeli az kolem sedme a rozhodli jsme se ze pro dnesek uz jsme toho meli dost. Takze jsme postahovali fotky a sli spat.

Tom pred Cable Car

Na Fishermans Wharf

V Boudin na Clam Chowder

Vyhlaseny Pier 39

Na vyjizdce po San Franciscu

Pred Golden Gate Bridge