Protoze uz jsme dorazili do Perthu a zustal nam nejaky cas, tak jsme se rozhodli se podivat na Pinnacles – zajimave utvary v pousti zhruba 200km na sever od Perthu, kousek od vesnicky Cervantes.
Cesta byla celkem pohodova, ale meli jsme “stesti” na poradny vitr. Pisecne duny ktere jsme mijeli cestou nam nazorne ukazovaly jak se umi premistovat.
A pak uz prisly slavne Pinnacles. Obazky snad ani nepotrebuji komentar. A kdyby se nekdy nekdo ptal, tak jsme tam byli pesky a urcite jsme tam nejeli autem z pujcovny, ktere samozrejme mimo zpevnenou vozovku nemuze…
Nutno uznat ze jsme si uzili a Pinnacles si projeli hned dvakrat. V obchode se suvenyry jsme ovsem moc neuspeli, kdyz pri Tomove drinku se rozbil automat, holt kdo umi ten umi. Alespon jsme si prohledli jak vypada automat na kavu zevnitr, kdyz se pani prodavacka snazila problem vyresit. k jeji cti nutno uznat ze opravdu automat opravila (a porucha nebyla Tomova vina 🙂 ).
Kousek od Cervantes je i dalsi – i kdyz mene znama – zajimavost. Nachazi se zde takzvane thrombolites – jedny z nejstarsich organismu na zemi. Jsou to vlastne mikrobi, ale shlukuji se a vytvari struktury ve tvaru kokonu. Lepe je to videt na fotce. Nez jeden takovy kokon naroste trva to pres 3000 let. Tihle zivocichove pry obyvali nasi planetu jiz pred 3.5 miliardami let.
Pak uz nas cekala jen cesta zpet do Perthu, kde jsme vratili auto (zatim jen vecer na parkoviste pujcovny, snad nam nebudou zitra rano nic uctovat) ktere nam velmi dobre slouzilo a kterym jsme behem naseho cestovani najeli pres 3728km. Jeste pred odevzdanim jsme si ale zajeli na mistni vyhlidku na Perth z Kings Parku.
