Dnes ve stredu jsme vstavali velmi velmi brzy. Uz v 7 rano nas pred help me write an essay hotelem vyzvedaval mikrobus na cestu do Grand Canyonu. To take ale bohuzel znamenalo ze jsme prisli o hotelovou snidani, ktera se zacala podavat v take v 7. Vyzvedli jsme dalsich par lidi a vyrazili smerem na Grand canyon. Cesta byla zajimava, a nez jsme se nadali tak jsme byli u Hoover Dam. Pak jsme pokracovali dal pres plane Joshua trees (ktere rostou jenom v teto oblasti). Po cca 2 hodinach jizdy krajinou ktera vzdalene pripominala australsky outback jsme dorazili do Grand Canyon parku. Tam jsme se rozdelili na dve skupinky, jedna si sla prohlizet park z klasickych stanovist a my a jeste jedna dvojice jsme sli na helikopteru kterou jsme leteli na dno Grand Canyonu. Sice jsme dost dlouho cekali, ale meli jsme pak vyhodu ze jsme byli v helikoptere jen my dve dvojice, holky na prednich sedadlech a my dva kluci u okynka v druhe rade, takze jsme meli vsichni super vyhled. Prechod kdy pilot preleta z roviny pres hrany do Grand Canyonu je uzasny, misto par metru nad zemi je clovek najednou pres 1500 metru vysoko. Po pristani na dne kanonu jsme pak sli kratky trek k lodicce, kde nas mistni indianka provezla po Coloradu, ktere tudy tece. Pocasi bylo nadherne a pohledy na steny Grand Canyonu uchvatne. Po skonceni plavby jsme sli opet cestou zpatky k heliportu, kochali se pohledem na skaly a u odpocivadla se obcerstvili studenou vodou z kanystru. A pak uz zpatky nahoru, kdy jsme leteli tesne kolem prikrych sten udoli. No a po pristani jsme se vydali na dalsi zajimava mista. Jedno z prvnich ktere jsme si nechteli nechat ujit byl znamy “skywalk”. Vyhlidkova terasa tvaru podkovy, ktera je vysunuta pres okraj kanonu. Ma sklenene dno po kterem se chodi a kterym je videt az na dno kanonu, ktere je 1300m hluboko… Byli jsme statecni a hrde sli sklenenym prostredkem. Ne vsichni na tom byli tak dobre, nekteri nesnesli pohled na vice jak kilometrovou hloubku pod jejich nohama a sli tesne u kraje kde misto skla byla ocelova konstrukce. Pak jsme se jeste vydali autobusem na dalsi vyhlidkove misto a pak uz pomalu, tedy spise rychle zpatky k mikrobusu, protoze jsme meli znacne zpozdeni. Nastesti jsme nebyli posledni, nase znama dvojice ktera s nama byla na letu helikopterou dorazila jeste 10 minut po nas. A pak uz jen cesta domu. Do hotelu jsme dorazili kolem 8:15 vecer a meli jsme co delat abychom stihli dalsi show kterou jsme meli na dnesek naplanovanou.
Let helikopterou na dno Grand Canyon:
A let zpatky nahoru:





