Slunicko! Jasno! Nadherne pocasi se prece jen ukazalo a my jsme vyuzili krasneho slunecneho dne k navsteve Central Parku.
K napsani je toho hodne, ale musime balit, zitra vyrazime do Washingtonu D.C.
UPDATE: Kdyz do Central Parku tak samozrejme nelze vynechat romantickou vyjizdku kocarem (tedy lze, ale pouze v pripade ze je tu clovek sam nebo s heterosexualnim kamaradem, s manzelkou se vynechani teto atrakce nedoporucuje :-)) Ale po pravd, je to opravdu zazitek ktery stoji za to. Akorat pozor na spoustu Indu kteri se cloveka snazi odchytit s obrazkem kocaru a po optani na cenu zacnou vysvetlovat jak je ten kocar drahy a ze vlastne co chceme je jet v jeho drozce (jizdni kolo s privesem pro dva lidi). Urcite nemenit! Jizda kocaru patri k Central parku jako vajicka k Velikonocum a ty take treba nejaka soja nenahradi. No a po projizdce jsme si Central Park prosli pesky – tedy ne cely, na to by nam den nestacil (ani nohy). Park je opravdu obrovsky se spoustou lesiiku, jezirek, hrist, travniku, cesticek a atrakci. Veronika se svezla na starem “carousel” kolotoci (originalne postaveny v roce 1871), podivali jsme se do letohradku Belvedere, opalovaali na travniku a uzivali si nadherneho dne.
Pozdnii odpoledne jsme se jeste vypravili znovu na Times Square. Ve sllunicku prece jen vypada lepe nez v desti. Popravde priznam ze nevim zda to co jsem videl bylo jen nejake cviceni, bezny vikndovy obrazek nebo nasledek zprav poslednich dni o chystanych teroristickych utocich v Evrope. Ale vsechny ulice jdouci k Times Square byly plne policejnich aut. Pro predstavu, 6 ti pruda silnice (3 pruhy kazdym smerem) mela vzdy krajni pruh pro kazdy smer PLNE obasazeny policejnimi auty – jedno tesne za druhym. V kazdem aute 2 policajti (plus spousta v ulicich). Tolik policejnich aut (a policajtu) pohromade jsem jeste nevidel. Tech ulic k Times Square vede nekolik… No dopadlo to dobre, nikde nic nebuchlo, ale byl to zazitek. Alspon jsme je vyuzili a Veronika se vyfotila s par policajtama (a je tam i castecne videt jak jsou ty auta jedno za druhym)
Vecer se konecne dostalo i na nakupy pro mne. Tady se to panecku nakupuje. Obleky, kalhoty, saka, kosile, boty… Vse mnohem levnejsi nez v Australii (a verim ze i nez v CR).
Vecer (no po 11 veceer az jsme se dostali doomu) nastala ta spravna sranda – pakovani. Zapomnel napsat ze jsme si samozrejme museli poridit dalsi cestovni tasku. Prozirave jsme si vzali s sebou z Australie nektere veci ktere jsme planovali ze je tu nechame az dojde na lamani chleba. Ta doba prisla ted. Kufry se nam nakonec podarilo narvat. Nastesti jedeme do Washingtonu vlakem a ne letadlem, tak nam muze byt vaha jedno. No a to bylo vse, zazalohovat fotky, a kolem 3 rano na kute.
