Na veceri nam v resortu pripravili jidlo na Lovo Pitu. To je tradicn priprava jidla na Fiji. Dela se tak ze se v dire v zemi udela ohniste a na vrch se daji kameny. Ty az drevo dohori jsou uz rozzhavene a zaroven klesnou do te diry po dreve. A pak se na ne nanda v palmovych listech zabalene maso, zelenina, brambory a vubec cokoliv. Cele se to zakryje zbytkem horkych kamenu, listim a hlinou a prikryje platnem. A necha se to tak nekolik hodin pect/udit. A je to pak hrozne dobre, protoze je to vse pekne prouzene, takze i ta zelenina chutna moc dobre. Vecere byla formou bufetu, takze nikdo neprisel zkratka. Zvlaste rybu meli vyborne pripravenou, ale i ostatni bylo vynikajici. Pak nam predvadeli jejich mistni tance. Vzhledem k tomu ze neznali pismo tak jejich historie je formou tancu a pisnicek. I Veronika si zatancovala 🙂
A vecer pak uz se jen zchladit v bazenku a sup na kute!
Treti den – vylet po okoli
Tak z potapeni ze seslo, je potreba certifikat od lekare. Nicmene jsme misto toho vyrazili na turu po okoli. Pruvodce vzal nas a jeste jeden par (Robert & Sue, z Queenslandu) do jedne blizke village. Tam jsme se zucastnili ceremonie piti kavy a pak nam preddvadeli jejich tance a zvyky. Bylo to zajimave, ale kavu tu maji tedy mnohem slabsi nez na Vanuatu. Bavime se o opiovem napoji kava, ne o kafi 🙂
Pak jsme projizddeli dal a stavili jsme se ve meste Raki Raki. To bylo zajimave, protoze tato cast neni moc turisticka, takze to je mesto opravdu “mistnich”. Coz je prima na to poznat jak tu lide opravbdu ziji. Ale zaroven to take znamna ze tam nemaji zadne suvenyry 🙂 Zazitek to byl zajimavy, at uz z toho ze vsecny obchody maji pevne mrizovani, tak pres otevrene autobusy az po mistni trziste kde jsme levne nakoupili ovoce. Cena napr za trs (12) kokosovych orechu FJD 5, to je nejakych AUD 2.75. Zhruba 20 centu za kokos.
A po prohlidce mesta jsme vyraziili dale po okoli a prohledli si (bohuzel jen zvenku) zavod na zpracovani cukrove trtiny – sveho casu nejvynosnejsi artikl pro Fiji. Dnes uz je to turismus. No a konecna zastavka byla u hrobky posledniho nacelnika lidojeda Udre Udre. Jako posledni odolaval krestanske cirkvi a uznaval s celym svym kmenem lidozroutstvi.
Pak uz jsme se jen dotrmaceli domu a hned do bazenku pred loznici, protoze bylo horko k padnuti.
