Herbal talk, zavody krabu, snorchlovani v marine

Posledni plny den… Uz se nam to krati. Nastesti jsme zvladli i vic nez jsme puvodne planovali, tak mame volnejsi den, muzeme odpocivat, lenosit, uzivat si tepla a vody. Nicmene po snidani se vydavame dolu za Avolounim, protoze nam bude povidat o tradicnich Fijanskych bylinkach a jak je pouzivali k leceni. Sam o tom leccos vi, protoze to je ten co pred skoro 50ti lety spadnul z palmy a osetroval ho vesnicky medicine man (saman). To bylo hodne zajimave, Avolouni umi vyborne vypravet a ma velke zivotni zkusenosti. A u me ma plus ze mi nasbiral a usekaval kokosy, abych si je mohl vypit. Pro zajimavost sem dam i fotku kokosu jak vypada kdyz se uthrne ze stromu, protoze to je neco jineho nez ta koule co se kupuje v obchode, to je vlastne jenom jadro uvnitr.
Cestou na bure (bungalov) se stavujeme v obchudku a nakupujeme alespon par suvenyrku z omezeneho sortimentu co tu maji.
A pak uz jen lenosime a vyuzivame bazenku. Pro zmenu jsme si take zasli do velkeho resortniho bazenu s vodopadem. A aby jsme toho vystridali co nejvice tak vyuzivame i toho ze uz spravili schody na druhe strane mariny do oceanu, tak si pujcujeme snorchly a brejle a vyrazime na pruzkum. Sice to neni tak uchvatne jako posledni snorchlovani, ale stale moc hezke – koraly i rybicky jsou i tady.
A Vybaveni vracime prave vcas aby jsme se zucastnili zavodu krabu. Bylo nekolik vyrazovacich kol a finale. Vyhral krab ktery se nejdrive dostal ze stredu kruhu na jeho kraj. A Tom mel stastnou ruku pri volbe jednoho ze “svych” krabiku, cislo 7, kterej byl sice malej “ale sikovnej” a soutez vyhral! A po tradicnim krmeni ryb v marine jsme se pak sli podivat k nasim znamym do jejich Honeymoon bure 50, ktere je primo na plazi. Vypada trosku jinak nez to nase, neda se rict zda je lepsi nebo horsi, je jine. Ale take maji svuj soukromy privatni bazenek. Pak si role vymenime a oni se jdou podivat k nam, a pak dloouho a dloouho kecame a kecame, dokud neni cas happy hour na baru, kdy jsou koktejly za polovicni cenu. Je to nase posledni sance toho vyuzit, tak se ji prece nevzdame. Za dobu pobytu uz mame vsechny koktejly vyzkousene, takze dnes uz jdeme jen po osvedcenych favoritech.
Na veceri mame stul pro nas vsech sest “znamych”, zitra krome nas odjizdi i Jessica a Brian. Jidlo se jim na zaverecnou veceri povedlo, lobstrova polevka, seafood pasta, a jako zakusek banan v kokosu a creme brulee. Povidame si dlouho do noci a my pak jeste dlouho do rannich hodin balime kufry…










More nad vodou i pod vodou

Dalsi den jsme si vyhradili na more. Hned rano jsme vyrazili na snorchlovani. Jeli jsme jen sami dva, tak to bylo prima, meli jsme sveho pruvodce, ktery nas dovezl k jednomu ostrovu s hezkym koralovym utesem a hezky tam pak na nas cekal v lodce. Koraly jsou nadherne a tolik ryb (teda spis rybicek) v nich ze to je az k nevire. Alespn par fotek pro ted, na nasich strankach bude pak fotek vic. Po navratu jsme se uvelebili na nasich lehatkach a bazenu a byli tak umoreni ze jsme si nechali donest obed az na pokoj. To je ta spravna pohodicka a relax 🙂 Relaxovali jsme az do 3 hodin odpoledne kdy nam kuchar ukazoval jak vari jejich jidla – a dal nam i ochutnat. A pak uz jsme se pripravili a ve 4 hodiny vyrazili na fishing trip (rybarsky vylet). Jelo nas celkem 6, stara znama parta co uz se zname (Ben a Stacey a Jessica a Brian). Ben jako zdatny lovec a rybar nas vsechny zasobil, takze piva i whiskey bylo dost a vyraili jsme na volne more s velkymi navnadami. Zabava vyborna, jelo se fajn. Verunka sice chvili po pivu trpela houpanim lodi, ale za chvilku ji to preslo a bylo ji uz zase vesele. Nicmene prestoze jsme na lodi nemeli zadne banany (coz pry prinasi rybarum smulu a nic neulovi) tak jsme nechytli vubec nic. Tedy jeden zatah byl, ale ryba byla vetsi nez nas vlasec mohl zvladnout a podarilo se ji utrhnout. Takze jsme se do pristavu vratili sice veseli, ale s prazdnou. Jeste jsem si delal legraci ze snad kuchar na nas nespolehal a nebude na jidelnim listku “Catch of the day” (Ulovek dne, v rybarskych restauracich casty pojem). Samozrejme kdyz jsme se sesli spolu znova u vecere, tak na listku byla jedna z moznosti… Catch of the day! Nastesti ale ne naseho ulovku, ale asi nejakeho jineho, uspesnejsiho, rybare. Ja si dal pro jistotu stejka, nejak uz jsem tem rybam neveril….